Všichni mluví o lásce, o tom citu, který je nádherný a bolavý zároveň…
A jak Lásku a lásku vnímám já? 🙂
Pro mne Láska nelze vyjádřit slovy. Je to stav, je to prostor všude kolem, je v nás i kolem nás.
Nebolí, nežádá, nebere ani nedává, netouží…
Přišla ke mě před pár lety ( teď mluvím o té Lásce bez podmínek 🙂 ), když mi v krátkém období, téměř současně ze života “odešlo” několik pro mne tehdy důležitých lidí. Žila jsem v domnění, že jsou součástí mého života a že je potřebuji 🙂
Opak byl však pravdou. Potřebovala jsem, aby mne opustili.
Moje hlava (egoušek) jak ho nazývám, mi stále velice ochotně radil, jak se s tím vypořádat. Jak mám plakat a tesknit. Jak mám být ta opuštěná, nešťastná a na tisíc kousků rozbitá malá holčička.
Vždy jsem však radši poslouchala a vnímala své srdce 🙂 Tam je mi mnohem lépe. Proto jsem egouška objala, poděkovala mu a napsala tento text, který myslím se dá přirovnat k jakékoliv situaci v našich životech.
Pokud bych řekla, že tě mám ráda, nebo tě miluji, byla by to lež.
Toto slovní spojení snižuje můj cit na tu nejnižší možnou úroveň. Nedá se totiž slovy vyjádřit.
V mém srdci je čistá Láska. Cítím ji když jsi se mnou, když se na mne hluboce díváš a usmíváš se.
Cítím ji stejně tak když děláš, že nejsem. Když mě ignoruješ a opouštíš…
A ano, bolí to. Avšak nebolí mě to, že odcházíš. Tím, že se tohle děje, ukazuješ mi cestu do mého nitra, kde nacházím kousky své duše obalené strachem právě z opuštění. Uvidět a vyjmout ten kousek duše bolelo. Moc. Ale já ji s Láskou objímám a vracím na místo kam patří, pokaždé, když nějaký najdu…
Díky tobě, díky sobě, díky všemu, co se děje.
PROTOŽE SKRZE TEBE NACHÁZÍM SEBE…
SKRZE SEBE POZNÁVÁM TEBE…
A od té doby je v mém životě Láska.
Láska je ticho, které slyšíš, když vychází slunce…
Láska jsou barvy na obloze, když slunce zapadá…
Láska je zpěv tekoucí řeky v podvečer…
Láska je, když tiše pozoruješ plamen hořící svíčky…
Láska je, když v očích druhého rozpoznáš kousek své duše…
Láska je, když jen tak jsi a nic neočekáváš…
Láska je zlaté světlo tam ve tvém nitru, které září do všech stran…
Láska nebolí…
Láska nic nevyžaduje…
Láska nic nedává…
Láska je v každém z nás i všude kolem, přesto však když ji budeš hledat, nenajdeš ji 🙂
Protože nelze hledat ani najít to, co jsi nikdy neztratil
Protože ty jsi Láska…
Zkus se na svět, na partnera, na lidi kolem, na vše co se děje podívat z úrovně srdce…
To je chabé vyjádření Lásky, tak jak ji vnímám já.
Nikdy mi moc nešlo vyjadřovat své pocity mluvením nebo psaním, za to však je dokážu vyjádřit obrazy, které maluji. Jak jinak než v Lásce 🙂
Pokud s tebou tato slova nerezonují, je to v naprostém pořádku. Každý jdeme svou cestou.
Děkuji, že jsi. Protože ty jsi Láska 🙂
S láskou Michaela….
