Máme na výběr :)

Máme na výběr…

Takový nese název i poselství nový obraz 🙂 

Vznikl z mého dnešního zamyšlení při procházce ve svém nitru.

Někdy během dne se v nás ozývá mnoho hlasů.

Jeden by chtěl mít pravdu.

Jiný by se v dané situaci rozčilil.

Další by raději utekl a měl klid.

A těchto částí nás je nespočet.

A někde mezi nimi je ještě jeden.

Tichý. Klidný.

Ten, který ví, že není potřeba boje. 

Dlouho jsem si myslela, že když se některý z těch hlasů ozve, jsem to já.

Že právě ten určuje, jak budu jednat.

Ale dnes jsem to uviděla jinak.

Pokusím se vám to popsat 🙂 

Bylo to, jako kdyby přede mnou stál regál s pečivem 🙂

Plný rohlíků, housek a chleba.

Každý jiný.

Každý připravený být vybrán.

A já jsem najednou pochopila, že nejsem ten regál.

Já jsem ten, kdo si vybírá.

Nemusím vzít první rohlík, který na mě vyskočí.

Mohu se na chvíli zastavit, nadechnout se a s klidem sáhnout po tom, který je v tu chvíli nejblíž mému srdci.

Někdy je to klid.

Někdy laskavost.

Někdy pevnost.

A někdy i ten rohlík, který si na chvíli zanadává v autě.

Ať si vybereme jakýkoliv, neznamená to, že jsme selhali.

Neznamená to ani, že jeden je správný a druhý špatný.

Jsme lidé.

Učíme se.

A každý z těch „rohlíků“ je jen další zkušeností na cestě.

Také jsem si postupem času, kdy si tak v sobě brouzdám uvědomila jednu věc.

Dokud některé své „rohlíky“ schováváme nebo před nimi zavíráme oči, mají zvláštní schopnost vyskočit samy.

A pak máme pocit, že nás ovládají.

Ale když je uvidíme všechny, i ty, které bychom si běžně nevybrali, najednou se něco změní.

Z regálu plného impulzů a chaosu se stane jen nabídka.

A my zjistíme, že nejsme ten regál.

Jsme ten, kdo stojí před ním a může si vybrat.

A právě tam, v tomto prostoru mezi impulzem a volbou, bydlí klid…  🤍

Děkuji, že jste.

S láskou, Michaela 🤍