Tato věta mi dnes zněla při malbě úžasného obrazu na míru 🙏🏻
V životě se setkáváme se situacemi, lidmi a ‚‚bytostmi‘‘ , při kterých máme pocit, že nám ubližují.
Ale je to opravdu tak?
Jak nám někdo nebo něco může ublížit? Co je to vlastně ublížení?
Vše je o našem úhlu pohledu. A troufám si říct, že nám ublížit nemůže nikdo a nic, pokud to my sami nedovolíme.
A jak že to dovolujeme?
Jako první důvod vnímám strach. Každý ho máme a cítíme, každý však v jiné oblasti a každého se dotýká jinak.
Důležité je strachu nedávat plnou moc. Strach není nepřítel. Ale není to ani dobrý pán… Možná dobrý sluha 🙂 ?
Ukazuje nám, kde si ‚‚uklidit a provětrat‘‘ náš prostor v sobě samých.
Kde si nastavit hranice a stát si sami za sebou.
Pokud podléháme strachu, ať už je z čehokoliv, ztrácíme svou záři a zároveň svou ochranu a proto pak dovolujeme, aby se k nám přikradla jiná energie, než ta, která je nám příjemná.
A je to přirozené, že se občas dostaneme do stavu, kdy se bojíme. Důležité je však nepodléhat a přijmout skutečnost, že se bojíme. Že cítíme strach.
Je také ale zároveň důležité neztrácet svou sílu a vnitřní víru v sebe sama a zůstat se svým strachem v klidu.
Vnímat ho jako naši součást, která má své místo v našich životech.
Nesnažme se ho zbavit… Nevím, jestli je to možné a pokud ano, já takovou zkušenost nemám.
Přijímám ho jako takového ‚‚ochránce‘‘, který nás nechce pustit do míst, kde bychom zase mohli cítit to nepříjemné, co kdysi…
…třeba v dětství…
Často ho v duchu obejmu a poděkuji.
Na obraze jsem znázornila dva světelné průvodce strážící zlaté slunce, zlatý prostor, jímž je náš Solar. Každý z nás můžeme toto zlaté slunce posílit tím, že se zklidníme a zaměříme svou pozornost do tohoto místa 🙂
Představme si, jak záře sílí a rozpíná se do celého těla a do prostoru kolem.
Vnímám záři jako svou sílu a zároveň ochranu 🙏🏻
Vždy mě tohle uklidní.
A pak jako druhý důvod vnímám úroveň, ze které se na dění kolem nás díváme. Mnohdy je to z úrovně mysli, hlavy, ega… Není to špatně. Jen se v takové chvíli lehce necháme stáhnout do míst, kde svou sílu opět ztrácíme.
Ráda se na svět dívám z úrovně srdce… Z místa, kde dokážu druhé vnímat s pokorou, Láskou a úctou. Kde je nesoudím, respektuji, ač to vypadá, že mi třeba ubližují.
Je jen na mě, jak k tomu budu přistupovat. A z úrovně srdce to jde mnohem lépe a bez bolesti 🙂
Vždyť my nevíme, jakou cestu a ‚‚úkoly‘‘ pro tento život mají druzí…
Každý je nám přínosem. Někdy je ale sakra těžké to takhle vnímat.
Proto se za nic neviňme, jsme lidé kteří se učí a jdou SVOU cestou…
SKRZE TEBE POZNÁVÁM SEBE 🙏🏻
SKRZE SEBE POZNÁVÁM TEBE 🙏🏻
Mějte nádherné dny a nebojme se 🙂
Zkusme na chvilku jen být a vnímat druhé svým srdcem…
s Láskou Michela 🤍
