Dnes přicházím s velkou pokorou a vděčností…

Mí drazí sledující, zákazníci, přátelé ale i nepřátelé 🙂

Dnes usedám ke klávesnici s obrovskou pokorou a úctou ke každému z vás, kteří mne podporujete ať už tím, že mne sledujete na sociálních sítích, kupujete si mé andělské obrazy, hrnečky a jiné, objednáváte si malby na míru, sdílíte se mnou vaše příběhy u terapií a konzultací, ale i k vám, kteří mi nepřejete a nelíbí se vám to, čemu se věnuji. 🙂

Děkuji každému z vás, protože je to pro mne možnost lépe porozumět sama sobě a skládat tak střípek ke střípku, aby mohl vzniknout nádherný obraz mého života 🙂

Nesmírně si vážím a obdivuji vaši trpělivost, kdy dokážete čekat na malbu ode mne třeba i rok, někdy i více… K tomu nenacházím slova a cítím obrovskou pokoru. Učíte trpělivosti i mě, protože já trpělivostí moc neoplývám.

Nejradši bych namalovala hned všechno pro všechny, aby světlo z obrazů mohlo rozzářit vaši duši. Bohužel díky tomu jsem často vyhořela….

Měla jsem pocit, že to vzdám…

Měla jsem strach, že to nedokážu, že to co dělám, je zbytečné…

Naštěstí můj sen a cíl, ke kterému se postupně přibližuji, je silnější než strach 🙂 A já jdu dál. Je důležité, mít kolem sebe lidi, kteří vás podpoří, obejmou a pomůžou vstát, když padnete…

Ty, kteří se s vámi radují, když se zrovna vznášíte v oblacích 🙂

Kteří jsou tady s vámi, ať se děje cokoliv…

Děkuji, za všechny takové, kteří mi pomůžou vytrhat semínka strachu.

Takových semínek tady už bylo zasazeno spousty, dnes z nich jsou kolem husté a temné lesy, které je potřeba prořezávat. Jak řekl Malý princ, semínka Baobabů jsou nebezpečné…..

Je potřeba vysadit semínka Lásky, ta sice rostou pomaleji, jsou však mnohem silnější, když vyrostou 🙂

Je potřeba dostat do rovnováhy temné i světlé…, strach a Lásku…,

Jít si za svými sny a díky strachům nalézat směr.

Často mi říkáte, že mám DAR. 

A víte co si myslím, že dar máme každý, každému nám byl dán.

Není o tom, že nám přistane na zlatém podnose přímo pod nos.

Vidím to tak, že nám byl dán v podobě jakého si balvanu. A záleží jen na nás, jak s ním naložíme. Můžeme ho nechat tam kde je, aby časem obrostl mechem a my na něj zapomněli…

A nebo ho můžeme vzít do svých dlaní a každý den jej tvarovat, obrušovat, aktivovat… Každý den udělat alespoň malý kousek, aby mohl vzniknou nádherný blyštivý diamant, který rozzáří srdce i oči druhých a naplní je Láskou a světlem.

Takže ano, mám jakýsi dar tvořit andělské i jiné obrazy, ale bez každodenní práce by obrazy nebyly takové, jaké jsou dnes. Přikládám obrázek z roku 2014 🙂 a obrázek ze včerejšího dne…. Myslím, že tam rozdíl vidět je a věřím, že za dalších 8 let bude vidět další pokrok, další vyblýskaná stěna diamantu. 🙂

Pečujme o své dary a talenty. 🙂

A nevzdávejme to, když nás přepadne strach 🙂 Ve skutečnosti nemáme co ztratit, protože nám nic nenáleží. Máme jen naše tělo, propůjčené pro tento život, tak o něj pečujme jak nejlépe dovedeme a plňme si své sny 🙂

Přikládám ještě text, který jsem našla při třídění starých dokumentů…

Napsal mi ho před dvaceti lety můj táta, který dnes už není mezi námi.

Dnes textu rozumím mnohem více, než tehdy…  Je tak hluboký a pravdivý…

Co mě osud svěřil, to žiji tak, jak nejlépe dovedu…

Život mi to nezjednodušuje, ale činí ho jasnějším…

Moc toho nevím o zítřku. Vím jen, že může být i beze mne…

Přesto udělám všechno, aby byl krásnějším. Naše dny se skládají z mnoha nepatrných úkonů a jejich pointou je smysl života…

Děkuji, že s vámi mohu sdílet vše, co sdílet potřebuji…

Mějte nádherné dny a dělejme zítřky krásnějšími, přesto, že mohou být bez nás.

S Láskou Michaela