Popis
Dnes pro vás mám velmi silný a léčivý obraz artofsoul – Hluboká moudrost.
Chci vám toho tolik říct a napsat, ale pokaždé to vše smažu s pocitem, že slova jsou zbytečná.
Nevím jak do slov poskládat své vnitřní pocity.
A pak přijde okamžik, kdy se mě někdo zeptá na otázku : JAK MÁM BÝT ŠŤASTNÝ? Jak mám udělat to a ono…
Někdo by to nazval hloupou otázkou. Ale mě tahle otázka pomohla uvidět to, kde jsem byla slepá.
Na chvíli jsem zapomněla, že každý máme svůj svět. Svou realitu, kterou si vytváříme každým okamžikem.
Ano, vím, že každý jsme jiný, jedinečný a nikdo není stejný.
A ani nemyslíme stejně a nedíváme se na svět stejně.
Jednu situaci může 10 lidí vnímat deseti způsoby. Deseti úhly pohledu.
Jedna věc je však stále stejná.
Nikdo druhý nás nemůže nic naučit, stejně tak my nemůžeme naučit něco někoho druhého.
Je to stejné, jako kdybych své devítileté dceři dala všechny potřebné ingredience a řekla jí, ať upeče čokoládový dort se zdobením.
Má vše potřebné? Má 🙂 Ale nemá zkušenosti. Bude to zkoušet třeba 100x než se díky vlastním pokusům a omylům dopracuje k perfektnímu dortu. Bude se mě ptát, bude to chtít vidět. Ale na to “svoje” si bude muset počkat a přijít sama.
My, každý jeden z nás máme vše potřebné k tomu, abychom byli šťastní.
Často však svou pozornost zaměřujeme na to, co se nám nelíbí. Zaměřujeme ji na druhé, většinou na chyby druhých..
Chtěli bychom změnu, ale pro změnu neuděláme ani píď jinak.
Žijeme život stále stejně, každým dnem, týdnem a utíkáme z přítomnosti do představ a snů, co bychom chtěli a co nemáme.
Skrze své zkušenosti jednoho dne dojdeme k uvědomění, že je vše otázkou volby.
Chceme změnu? Pojďme udělat něco jinak. Maličkost.
Z jedné maličkosti za den je 365 maličkostí za rok.
A nebo si také můžeme zvolit pohodlí a zůstat u svých představ a stížností, že nemáme to a ono a dávat vinu ostatním. 🙂
Vždy je jednodušší ukázat prstem ven a říct, oni za to můžou…
Ale já jsem názoru, že vše si ve svém životě tvoříme my sami. Už jen tím, jak na dané věci reagujeme.
Odevzdáváme svou sílu a moc do rukou druhých s důvěrou, že nám bezbolestně splní přání a my nebudeme muset nic. 🙂
A nebo si radši svou sílu a moc vezmeme zpět a své kroky ke změně budeme dělat my sami. Krůček po krůčku. Svým tempem.
Každý máme volbu. Teď… Teď… Teď…
Nic jiného než teď neexistuje, tak se pojďme teď třeba usmát na toho, kdo je vedle nás a popřát mu dobrou noc, či ráno…
To může být první maličkost, kterou udělám jinak.
Každý v sobě ukrýváme hlubokou moudrost.
A není možné někoho druhého označit za hlupáka, protože my nevíme, jaký je jeho svět.
Pojďme jenom být.
Nehodnotit…
Nesoudit…
Respektovat…
Obraz je malován s Láskou a péčí akrylovými barvami na plátně 20×20 cm.
Ošetřen lakem.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.